Pokud jste i vy rybář tělem i duší a plánujete na letošní sezónu vylepšit nebo kompletně obnovit své rybářské vybavení, určitě by vám neměla uniknout nabídka obchodu na rybářské potřeby Red Fish.cz. Rybářské potřeby u nich můžete nakupovat on-line na internetu (internetové ceny, zboží skladem, věrnostní slevy a doprava zdarma jsou samozřejmostí). Navštívit můžete také rybářský obchod, který je doslova napěchován zbožím, přivítá a poradí vám personál složený ze samých rybářů a veškeré rybářské potřeby si můžete vyzkoušet a podiskutovat o nich.

RED FISH.cz | to je obchod na rybářské potřeby od rybářů pro rybáře.

Společnost KELOC CS s.r.o. se zabývá vývojem a prodejem ekonomického software již od roku 1991. Jeho modulární software (různé moduly jsou šité na míru konkrétním typům podnikání) dnes využívá více jak 3000 firemních uživatelů různých velikostí. Ty, díky propracovanosti ekonomického software, využívají jeho funkčnost ke zdokonalení komunikace se svými zákazníky, k zefektivnění firemních procesů a samozřejmě také ke zpracování účetnictví.

Z nejpoužívanějších oborů, ve kterých se účetní software Keloc využívá můžeme vypíchnout:

• obchodní firmy
• výrobní podniky
• účetní firmy (pro ně je poskytována bezplatně neomezená licence na počet zpracovaných firem)
• restaurace a hotely
• autoservisy a servisy

Nechte se přesvědčit ověřeným ekonomickým a účetním softwarem od firmy Keloc a staňte se jejich dalším spokojeným zákazníkem!

Už za dva měsíce přivede manželka VLASTY KORCE (39) na svět druhého potomka tohoto sympatického páru. A k tříleté Magdalénce prý přibude kluk. "Na ultrazvuku jsme požádali, aby nám prozradili pohlaví miminka, a pokud jsme všichni dobře viděli, měl by to být kluk…" svěřil se Vlasta a dodal, že jelikož si nepotrpí na výjimečná jména, malý Korec bude pojmenován po tatínkovi. A taky po dědečkovi. "Svoje jméno sice nepovažuju za nejkrásnější na světě, ale je to už taková rodinná tradice," vysvětlil moderátor. Koneckonců i malá Majda se jmenuje po mamince.

Více se múžete dočíst v celém článku Vlasta Korec se raduje ze syna. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Celebrity.

Když se setkáte s herečkou Janou Šulcovou, můžete si být stoprocentně jisti, že vaše bránice dlouho v klidu nezůstane. Ostatně mezi svými přáteli a kolegy je už léta pověstná bonmoty, jimiž prokládá své historky…
Tato dáma – a nejnověji i „pohádková babička“ z televizní Kouzelné školky – si život užívá každý den. Slovo stáří nemá v jejím životě ani slovníku
místo. Miluje svá vnoučata. Ráda se pohybuje ve společnosti lidí se smyslem pro humor. A jeviště považuje za místo, kde ji opouštějí veškeré starosti.

Jak se máte?
Nechci to zakřiknout, ale momentálně dobře. Loni v létě jsem začala zkoušet novou divadelní roli, která pozitivně zasáhla můj život.

V jakém slova smyslu?
Kdysi mi dcery řekly: „Mami, ty pokaždé, když přijdeš z představení, jsi úplně jinej člověk.“

Jak jiný?
Musím se jich na to zeptat. Ale sama si přijdu taková jakoby rozsvícená, nabitá… i když často velice unavená. Ale stojí to za to, protože hraní mě naplňuje štěstím.

A co ta nová divadelní role, oč jde?
O hru Jeana-Paula Alegreho o výtečné herečce Agnes Belladone. Pokud se nemýlím, tak to je přece nejlepší francouzská divadelní hra z roku 2003 nebo 2004… Ano, přesně tak, 2004. Když se mi dostal do ruky scénář, pochopila jsem, že text i role jsou velice náročné, ale nechtěla jsem to jen tak vzdát. Ta hra je vážně krásná. Takže jsem se celé léto několik hodin denně učila, učila a učila. Agnes je slavná herečka, ale nesnesitelný člověk. Náročná na herectví u sebe i u jiných, proto s ní nikdo nechce hrát. Pro mě krásná herecká příležitost.

Už se vám stalo, že by s vámi někdo nechtěl hrát?
Určitě. Ale nevím o tom. (smích)

Ani z doslechu?
Ne, ne. A nemyslím, že by to bylo kvůli tomu, že bych byla profesně jako zmíněná Agnes, ale z jiných důvodů. Například čím je herec starší, velice mu záleží na tom, s kým hraje. Nehledě na to, že posléze společně trávíme i spoustu času na cestách. A když s vámi jede protivnej člověk, veškerá nálada je pryč. To samé v herecké šatně. Večer máte představení, jdete do divadla a nevíte, která alternace hraje. Pak vejdete do šatny a v duchu si řeknete buď: No… tak dnes to musím přežít, nebo naopak zajásáte.

Dal vám někdy někdo najevo, že jste hvězda? Třeba ze žárlivosti…

Myslím, že ne. Hlavně já si absolutně nemyslím, že by mě někdo jako nějakou hvězdu vnímal.

Budu vám oponovat, protože v dobrém slova smyslu vás za hvězdu považuje spousta lidí…
Možná proto, že jsem byla fotogenická, protože jsem dobře vypadala, hrála jsem role žen, které mají muži chuť ochraňovat… Snad proto.

Proč ten přívlastek nemáte ráda? Čím vám slovo „hvězda“ vadí? V showbyznysu je to zažitý pojem…
Protože se dá použít i v opačném slova smyslu. Někdo vám může říct posměšně: „No, ty seš teda hvězda!“ Nebo: „Nojo, ona jde z role do role, tak si teď myslí, že je hvězda.“ Samozřejmě, že jsem svého času šla z jednoho natáčení do druhého a lidi mě měli asi rádi, protože mi psali spoustu dopisů. Ale to bylo.

Ošem jste to pořád vy, národem milovaná herečka Jana Šulcová. Nebo jste snad dnes jiná?
Ne, to určitě ne. Jsem pořád stejná. Ale víte co, my jsme vyrůstali a hráli v minulém režimu a ten si bedlivě hlídal, aby z nás lidé nedělali nějaké „hvězdy“. Například bylo zakázáno, aby nám po představení nosili květiny na jeviště.

A tím si mysleli, že vás někdo, kdo vás obdivoval, přestane považovat za nejoblíbenější herečku? Za svou hvězdu?
To si nemyslím, ale každopádně taková směšná nařízení skutečně probíhala, protože se zřejmě nechtělo, aby nám příliš narostl hřebínek. Samozřejmě, že to bylo úplně scestné, ale byla taková doba.

Co podle vás dnešním mladým hercům, ale vlastně mladým lidem vůbec, chybí nejvíc?
Slušnost, pokora, respekt, kázeň a úcta ke starším lidem. Ale ne všem, to v žádném případě… Například můj žák, talentovaný herec Vojta Hájek, je vzor slušnosti a gentlemanství. Setkala jsem se a setkávám se s lidmi, kteří se tak nechovají. Byla jsem vychovaná k úctě ke stáří. Když jsem nastupovala do Městských divadel pražských, tak jsem se šla každému představit. Někomu i dvakrát. Nevím… Když jsem byla mladá,
tak starší herci o nás taky říkali, že jsme nevídaní, ale ne v tom smyslu, že bychom byli drzí, vulgární nebo doslova sprostí.

Čím si vysvětlujete, že je to dnes jinak?
Je to dobou, v níž žijeme. Víte, když po převratu padla veškerá tabu, tak se neuvěřitelně uvolnila i lidská nezdvořilost. Setkáváme se s ní téměř všude. Dnes a denně jsem například jako řidička šikanovaná ostatními řidiči. Tam, kde se má jet třicítkou, jedu třicet a za mnou troubí taxikář a vytlačí mě až na tramvajové koleje. A ještě nadává… S tímto se setkávám dnes a denně. Bohužel.

Už jste nějaký ten pátek babičkou. Jak jste se vyrovnala se slovem stáří?
Je to zvláštní, je mi pětašedesát a žádné stáří si nepřipouštím, i když se už často ozývá. Ale život beru tak, jak běží, a jsem mu vděčná, že si ho můžu stále užívat.

Co se ve vás odehrálo, když jste se dozvěděla, že se vám narodil první vnuk? Jak tento fakt změní ženu?
Když jsem svého prvorozeného vnuka (Max – pozn. aut.) uviděla poprvé, měla jsem pocit velkého štěstí. Byla jsem moc a moc šťastná. Najednou jsem si uvědomila, že být babička je mnohem lepší než být máma. Protože babička si vnoučky takzvaně hýčká a rozmazluje. Není to samozřejmě o tom, že by si vnoučata mohla ve vaší blízkosti dělat úplně všechno, to ne, ale to pouto mezi babičkou a vnoučetem je poněkud svobodnější.
Z Maxíka mám velkou radost vůbec, protože to je kluk, kterýmu sama učitelka řekla, že se těší do školy právě proto, že tam bude on.

Už Maxík jako správnej kluk rozbil třeba okno?
Ne, ale až ho rozbije, dám mu 1 000 korun.

Více se múžete dočíst v celém článku Jana Šulcová: Přežít čas, kdy to bolí nejvíce. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Kafe s….

Diskutujte: Máte nějaký jiný tip? Kdo se podle vás ocitnul na hodně šikmé ploše?

• Existuje žebříček „nejohroženějších celebrit“. Vzniká ve Velké Británii už pěkně dlouho – jde o odhad, kdo by mohl v daném roce zemřít na svůj nezřízený životní styl.

První místo si po celá léta „zarezervoval“ člen skupiny Rolling Stones Keith Richards (68)

Fetoval dlouhé roky tvrdé drogy (kromě toho, že nezřízeně pil). Skončil s nimi až poté, když v roce 2006 spadl na Fidji z palmy a Rolling Stones museli odvolat svoje turné. Keith Richards se drogovou minulostí netají – ve svých pamětech popsal třeba situaci, kdy místo policistů, zvonících u jeho domu, viděl partu trpaslíků.

Dalším adeptem na předčasnou smrt byl dlouhodobě Ozzy Osbourne

Jeden příklad za všechny: Když se nedávno rozhodl dělat autoškolu, sdělili mu, že už jednu neudělal. „Vůbec jsem si to nepamatoval,“ konstatoval překvapeně. U jedné ze zkoušek prý dokonce usnul s hlavou na volantu. Ani Ozzy už ale tvrdé drogy nekonzumuje a alkohol také výrazně omezil. Momentálně lékaři zkoumají, jak je možné, že je v tak dobrém stavu, když měl být dávno mrtvý.

Staří pardálové, zdá se, přišli k rozumu. Pořád je v řadách slavných hodně hazardérů. Kdo mezi ně patří?

Jonathan Rhys-Meyers – Příliš mnoho z Tudorovce

Krásný charismatický „Tudorovec“ Jonathan Rhys-Meyers (34) se pere se závislostí na alkoholu. „Opravdu se snaží, chce být mnohem lepším člověkem,“ nechal se slyšet loni v rozhovoru pro Daily Mail jeden z jeho blízkých přátel. V květnu herec nastoupil na odvykací léčbu do Capio Nightingale Hospital, už několikátou v pořadí. Následovala hned poté, co ho přátelé našli předávkovaného léky na spaní.
Když je opilý, mění se Jonathan v démona, chová se agresivně a nebere si servítky. Napadl dokonce letušku na palubě letadla a čelí kvůli tomu soudní žalobě.

(P.S.: Pro Jonathana bychom v redakci s Katkou opravdu plakaly. Při vší úctě k ostatním osobnostem.)

Více se múžete dočíst v celém článku Celebrity na umření – Kdo může skončit jako Whitney Houston?. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Celebrity.

Rozvedla jsem se po třinácti letech manželství kvůli mužovým nevěrám, kterých bylo nepočítaně. Nebylo to pro mě lehké období. Cítila jsem se ponížená, zneužitá a zbytečná.

Řekla jsem si, že už žádnému muži nebudu věřit a radši zůstanu sama s dcerou, ale se vztyčenou hlavou a hrdým pocitem samostatnosti.

Pročítala inzeráty

Jenže člověk míní a osud mění. Občas mi to nedalo a pročítala jsem si inzeráty na internetu. Tak jsem se seznámila s mužem, který mě doslova okouzlil.

Všechna moje předsevzetí o soběstačném životě bez chlapa byla rázem pryč. Po měsíci známosti jsem mu ale dala férovou nabídku.

Řekla jsem mu, že toužím po trvalém vztahu a rodinném životě, a že pokud se na to necítí, ať klidně odejde, nebudu mu nic vyčítat.

Vláďa ale zůstal a způsobil mi další životní ránu. Choval se ke mně vždycky mile a slušně, ale když občas řekl „miluju tě“, znělo to tak nějak prázdně, jako by to bylo jen z povinnosti.

Nebyla jsem pro něj jediná

Dcera si na něj zvykla a navenek vše fungovalo. Vadilo mi sice, že dost času tráví na internetu, a navíc si dopisuje s jinými ženami, ale když mě ujistil, že je to jenom takové plácání o životě, nechala jsem to být.

Jednoho dne, po osmi měsících vztahu, jsem se svěřila kamarádce se svými pochybnostmi o jeho citu ke mně. Navrhla mi, že pokud mi to nebude vadit, vyzkouší ho a prověří jeho oddanost. Souhlasila jsem.

Kamarádka ho kontaktovala přes internet, sváděla ho a zkoušela si s ním dohodnout rande spojené se sexem. Necelé dvě hodiny jí stačily na to, aby Vláďa se vším souhlasil.

Domluvili si schůzku před obchoďákem s tím, že pak půjdou k ní domů. I když mi bylo příšerně a věděla jsem, že si tím ještě víc ublížím, šla jsem tam. Samozřejmě, že tam panáček byl.

Dokonce s lahví vína a kytkou v ruce. Vrátila jsem se domů a zavolala mu na mobil, že už nemusí čekat, že jeho potenciální partnerka už má jiný program a nepřijde.

Dlouhou chvíli bylo v telefonu ticho a pak se ozvalo. „Pěkně jsi to sehrála, tohle jsem si o tobě nemyslel!“

Myslím, že to nepotřebuje další komentář. Ještě ten den jsem celá ubrečená a oteklá naházela Vláďovy věci včetně drobností, které by mi ho mohly připomínat, na jednu hromadu.

Vše bylo pryč

Druhý den, když jsem přišla z práce, bylo všechno pryč a ve schránce jsem našla klíče od bytu. Tak skončila další etapa mého života. Žiju teď opravdu jenom pro dceru a snažím se myslet i na sebe.

Na žádného chlapa nemám ani pomyšlení. Jsem ráda, že mám tak báječnou kamarádku, která mi pomohla otevřít oči a vidět realitu. Kdo ví, kam až by to všechno zašlo.

Více se múžete dočíst v celém článku Rozvedla se, aby začla znovu od začátku. Osud tomu ale nechtěl. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze stejné kategorie.

Stavělo se ostošest, bohdá tomu tak bude i v létech dalších.

Teď, na konci roku, se mi scházejí fotografie rodinných domů, které jsme vymysleli u nás v ateliéru: klienti finišují, poháněni představou vyššího DPH v příštím roce a také ovšem i nedočkavostí už se do vysněného domu nastěhovat. Vždyť někteří stavějí už třetím či čtvrtým rokem…

Mám moc rád tyhle své privátní předvánoční žně a omlouvám se, že zařazuji fotky ještě ne úplně hotových staveb, terénní úpravy prostě budou muset počkat u většiny z nich až na jaro.

Více se múžete dočíst v celém článku Letošní žně rodinných domů. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Ramblog.

Jen málokdo asi miluje úklid, nicméně většina z nás se mu věnuje víceméně pravidelně, neboť chápeme jeho nezbytnost. Výhodou je stále více strojů a přístrojů, které ho zjednoduší. Když pomineme všechny každodenně mnohokrát použité houbičky s 3D povrchem nebo sady utěrek z mikrovlákna, nejčastěji pak bereme do ruky jistě nejrůznější mopy. Jejich kvalita má velký vliv na kvalitu úklidu i na čas, který mu věnujeme. Novinkou je v tomto sortimentu multifunkční mop se zabudovaným sprejem. Stačí mop jen vzít, naplnit zásobník tekutým čisticím prostředkem a vytřít. Bez kbelíku i bez vody je podlaha čistá během pár minut, manipulace je snadná a rychlá. Využití najde tedy většinou při denním stírání podlahy v kuchyni, koupelně či chodbě.

Roboti k našim službám

K dalším každodenním pomocníkům patří akumulátorové vysavače a zametače, které se uplatní při úklidu frekventovaných místností – kuchyní, chodeb či obývacích pokojů, tehdy, když je třeba uklidit nejrůznější nečistoty, ale je zbytečné vytahovat vysavač. Těmito přístroji lze zametat koberce i tvrdé plochy, doba práce na jedno nabití se pohybuje od 30 do 50 minut, díky nízké hmotnosti se s nimi snadno manipuluje, vymetou nečistoty i pod nábytkem. Na trhu jsou již i bezsáčkové modely, které pracují na principu cyklónického oddělení prachu od proudu vzduchu a jeho lapání do speciální nádobky.

Do skupiny malých elektrických akumulátorových přístrojů patří i stále oblíbenější robotické vysavače, které uklidí všechny nečistoty zcela samy, bez naší asistence. Díky kvalitnímu filtračnímu zařízení a UV záření vysávají i drobné částečky prachu a ničí bakterie, i kvůli tomu je proto ocení alergici, rodiny s malými dětmi a lidé s dýchacími potížemi.

Jinou variantou tohoto systému je RoboMop, který využívá k čištění utěrku, upevněnou na spodní straně čisticího rámu. Při pohybu rámu vzniká na spodní části utěrky elektrostatický náboj, který přitahuje prachové částice. Elektromotor je ukrytý uvnitř pohonné koule bez otvorů, nedochází proto k víření prachu. Díky unikátní technologii je RoboMop schopen uklidit i prostory podél zdí, pod nábytkem a v rozích.

Výkon a preciznost

Pro větší úklid už je nutné použít klasický vysavač nebo lépe takzvaný vysokotlaký čistič (jinak wapka či vapka), který zbaví domácnost i velmi odolných nečistot. Rychle vyčistí velké plochy, dostane se i do špatně dostupných míst, je výkonnější než běžný vysavač, ale menší než technický vysavač. Je možné ho použít nejen v bytě či domě, ale i v garáži, sklepě a technických místnostech. Je vybaven sadou nástavců pro mokré i suché vysávání.

Více se múžete dočíst v celém článku Letos na úklid pustíme roboty. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Tipy a triky.

Dnes vám představím odvážnou stavbu rodinného domu. Jedná se o projekt studia BE-FUN Design a nachází se v Shinagawě v Japonsku. Můj názor by měl odpovídat pohledu naivního studenta architektury, který ještě věří, že vše má být dokonalé a vyhovující všem normám, vyhláškám a jiným omezením.

Dům je z větší části přizpůsoben zájmům či práci budoucích obyvatel, proto se v hlavním obytném prostoru nachází horolezecká stěna pro trénink či výuku. Tento prostor je spojen s kuchyňským koutem a je možno z něj vystoupit na terasu, či sestoupit do prostoru s koupelnou, obytným prostorem a vstupem do budovy.

Doporučoval bych děti umístit do sedáku již u vchodu. Příčle u zábradlí by mělo být navrženo tak, aby jím nemohlo dítě prostrčit hlavu. Ale omluvte mě, jestli jsem přehlédl zasklení, výplet či jiné řešení.

Elegantně prosvětlené 1. patro může být pro někoho nepřekonatelný problém (chůze po skle). Navíc vizuální kontakt dvou chodeb nad sebou by mohl být pro feministické hnutí pořádným polenem do ohně.

Krásné akvárium, ale kdo chce být rybou? Vana zapuštěná v podlaze je originální řešení, ne vždy však praktické. Obyvatele – horolezce to asi trápit nebude, ale pro starší nebo hůře se pohybující lidi se jedná o zbytečnou komplikaci.

Je krásné přizpůsobit své bydlení naplno svým koníčkům, obával bych se ale, že takto zaměřený dům by v budoucnu, v případě změny zájmů, mohl být pro realitní makléře pořádným oříškem při prodeji.

A jaký je váš názor na tento dům?

Více se múžete dočíst v celém článku Rodinný dům pro horolezce: Šílenost, nebo originální nápad?. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Architektura.

Stačí se spokojit s menšími částkami, zřídit si několik e-mailových adres a používat více bankovních účtů… Peníze se pak asi jen hrnou.

„Maminky, pozor, čtěte prosím!“ začíná výstraha na serveru mimibazar.cz, která už poněkolikáté varuje před vytrvalou zlodějkou.

„Podvodnice, asi milionářka! Má zde 29 registrací pokaždé pod jiným jménem a nejen na těchto stránkách. Nyní se hlásí jako Žaneta Hrubá nebo Zdena Hrubá.

Na poslední e-maily uvedené maminkami Pooh20@seznam.cz a další Sanrio20@seznam.cz již odpovědělo devět zájemců.“

Tato upozornění v posledních týdnech nabádají k opatrnosti před nákupy na různých serverech, kde lidé shánějí nebo nabízejí nějaké zboží.

O co jde? Podvodnice tu a tam odpoví na inzerát s tím, že zboží (většinou dětské oblečení nebo hračky) v hodnotě kolem 300, ale i přes 4 000 Kč má a prodá.

Kupující, který netuší, že má tu čest se zlodějkou, se dohodne a za zboží dopředu zaplatí. Pošle tedy peníze převodem na účet. Prodávající ovšem poté přestane komunikovat a žádného plyšového medvídka ani rifle nepošle.

Byla ochotná a tak příjemná

Nemají neznámému dopředu nic platit, jejich chyba, říkáte si možná. Jenže na internetových bazarech to funguje trošku jinak. Prodávající často vyžadují platbu převodem na účet, což zdůvodňují tím, že s dobírkou mají špatné zkušenosti.

Osobní odběr je zase pro nákup z druhého konce republiky nesmyslný (více vysvětluje rámeček Proč jsme ochotni platit dopředu?). Zůstaňme tedy u toho, že lidé takto nakupují.

S podvodnicí má osobní zkušenosti Veronika Ptáčkova z Nového Města nad Metují, jež také na servery sepisuje varování a komunikuje s dalšími napálenými.

První setkání se zlodějkou z konce loňského roku popisuje takto: „Ozvala se mi na inzerát Koupím, sháněla jsem dcerce pod stromeček panenku Monster high.

Komunikovala do té doby, dokud jsem neposlala peníze. Byla ochotná a příjemná. Pak poskytla i telefonní číslo, na které jsem ji měla zavolat. Že prý má špatné připojení na internet.

Když jsem urgovala balíček, telefon zvedla asi až na potřetí, ale dělala, že neví, o co jde. To mi už bylo jasné, že zboží nedojde. Ani na e-mail se neozvala. Zboží nepřišlo dodnes.“

Kde jsou sáňky, kuchyňka, kávovar…

S Veronikou Ptáčkovou jsme ve spojení zhruba měsíc a snažíme se konání zlodějky sledovat.

Je totiž velice drzá, když i přes uveřejnění jejích e-mailových adres (nejméně 20), způsobu komunikace a několika bankovních účtů (zhruba sedm) v trestné činnosti pokračuje.

Během naší reportáže přicházejí e-maily dalších podvedených: „Čekám na slíbenou dětskou kuchyňku, za kterou jsem jí poslala peníze na účet. Pak žádná odpověď,“ popisuje v e-mailu jedna z nich.

„Tak já rozšiřuju řady podvedených,“ píše další, Iva P. (celé jméno známe, ale nebudeme uvádět). „Ach jo, chtěla jsem dcerce koupit sáňky.

Tahle ženská mi nabídla údajně svůj inzerát z Aukra, já zaplatila a saně ani 750 Kč jsem už neviděla. Zítra na tu ženskou jdu podat trestní oznámení, věřím, že třeba podle čísla účtu by ji mohli najít!“

„Představovala se jako Žaneta Hrubá, odpověděla mi na můj inzerát, který jsem dala na bazošu, že sháním starší kávovar pro babičku,“ přidává svou zkušenost Eva H.

„Ona pohotově odpověděla, byla velice milá, poslala mi i foto. Vyptávala se mě na děti a nabízela mi ještě další věci, které prodává. Pak mi poslala číslo účtu. Když jsem zaplatila, tak jsem jí odepsala, že peníze byly odeslány.“

Policie ji našla, ale…

Věc začala vyšetřovat kriminální policie v České Lípě, která ji předala hospodářské kriminálce v Táboře, kde má podvodnice bydliště.

Případ je o to složitější, že trestní oznámení přicházejí z celé republiky. „Loni na podzim jsme obdrželi trestní oznámení jedné poškozené,“ popisuje Ivana Baláková, tisková mluvčí policie v České Lípě.

„Neobdržela totiž kočárek, za který předem poslala částku přesahující čtyři tisíce. Popsala nám, že na internetu našla stížnosti dalších podvedených, a tak se rozhodla jít na policii.

Věc jsme začali prošetřovat. Zjistili jsme, že jde skutečně o ženu z Tábora. Případ jsme poté předali právě tam.“

Spojili jsme se tedy s kriminalisty v Táboře. Ti potvrzují, že podvod převzali a vyšetřují. „Jde o mimořádně rozsáhlý a náročný případ,“ říká tiskový mluvčí Miroslav Doubek.

„Zjišťujeme a prověřujeme další oznámení. Věc se objevila i v televizi, načež poté se na nás obrátili další lidé. Vyšetřování se proto rozšířilo asi na stovku poškozených a každým dnem přibývají další.

Žena s policisty spolupracuje a k výslechům se dostavuje. Vždy přislíbí zaplacení, ale potom se vymlouvá a vše oddaluje.“

Nyní probíhá fáze prověřování a sbírání důkazů. Dá se očekávat, že žena trestu neunikne. Ve vazbě ale není a z hrozby soudů si asi hlavu nedělá.

Co pachatelce, která si na účet nechává posílat peníze, hrozí? Podvodnice šikovně loudí částky pod 5 000 Kč, což je všeobecně známá výše škody, od níž se přestupek stává trestným činem.

„Skutky je potřeba zdokumentovat,“ vysvětluje Ivana Baláková. „Pokud součet škod přesáhne pět tisíc korun, může jít už o přečin podvodu a trestní sazba je až dvě léta odnětí svobody. Při částce nad padesát tisíc korun je to pak až pět let.“

Nadále ve střehu

Co tedy dělat a nenaletět, když se jejímu sprostému jednání zatím nepodařilo zabránit?

Policisté sami uznávají, že je smutné, jak podezřelá osoba parazituje zrovna na maminkách, a tak radí prevenci: sledovat historii prodávajících, a pokud není k dohledání, radši s takovým člověkem neobchodovat.

„Doporučujeme nakupovat na zavedených webových stránkách, kde mají i kolonky s obodováním registrovaných prodávajících. Tam se dá zjistit, jestli jsou zákazníci s prodejcem spokojeni. Pokud už dojde k uzavření obchodu, je lepší vyhýbat se platbě předem,“ říká Ivana Baláková.

Asi se to skutečně vyplatí. Podezřelá žena se patrně pokusila z Veroniky Ptáčkové vyloudit další peníze ještě před uzávěrkou naší reportáže!

Ta na Mimibazar.cz dala během ledna inzerát s tím, že shání pro dcerku rifle. „Ozvala se mi hned neregistrovaná maminka s tím, že mi je nabízí za tři sta korun,“ líčí Veronika Ptáčková.

„Když jsme jí napsala, ať mi pošle fotografii, odpověď byla rychlá. Že prý nemá možnost fotografovat. Její e-mailová adresa (zirafavkabate@email.cz – pozn. red.) je taky pěkná zkomolenina, takže od toho dávám ruce pryč. Za to, že jsem zboží odmítla, mi pak poslala sprostý e-mail…“

Více se múžete dočíst v celém článku Krimi: Virtuální zlodějka, co parazituje na maminkách s dětmi. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze stejné kategorie.